Červen 2009

A mám tě doma

21. června 2009 v 14:22 | Janinka

Dead until dark

14. června 2009 v 19:35 | Jaňulinka
Charlaine Harris - PRAVÁ KREV: Mrtví do soumraku

... Zezadu mě objaly dvě pevné paže, setkaly se na mé hrudi a přitiskly mě k němu.
Jakoby zázrakem jsem tehdy slyšela jenom řeč jeho těla, a ne všechny ty možné hlouposti, které dokážou podobné chvíle jenom zkazit. Jeho tělo mi prozrazovalo nesmírně prosté věci. Zvedl mě tak zlehka, jako kdybych já zdvihala batole. Otočil mě, tak abych mu dosedla na klín a nohy složila na jednu stranu. Objala jsem ho a mírně se naklonila, abych ho políbila. Tak to šlo dál... ... Dlouhé tričko na spaní se mi vyhrnulo až nad stehna. Bezradně jsem mu začala hladit paže. Kupodivu jsem při tom myslela na pánev plnou karamelek a na to, jaké byly teplé, sladké a rozteklé. Bill vstal. Já ho stále objímala. "Kam?" zeptal se. Ukázala jsem k babiččinu bývalému pokoji. Bill mě tam odnesl tak, jak jsem byla - nohy zaklesnuté kolem jeho boků, hlavu opřenou o jeho rameno - a položi mě na čistě povlečenou postel. Zůstal stát vedle ní a měsíční paprsky, proudící do místnosti skrze nezatažené okno, mi okhalily, jak se rychle a pořádkumilovně svléká.... ... Zadívala jsem se na něj. Ještě nikdy v životě jsem veviděla něco tak nákderného a děsivého zároveň. "Ach, Bille!" vzdychla jsem nervózně, když se položil vedle mě. "Nechci tě zklamat." "To je nemožné," zašeptal... ... "Moc to neumím," přiznala jsem se. Sotva jsem to zašeptala. "Neboj se. Já to umím dobře." (I know a lot XD)... ... "Bude to jiné, než kdybych to dělala s člověkem?" zeptala jsem se. "Och, ano." Tázavě jsem se na něj podívala. "Bude to lepší," pošeptal mi do ucha... ...

A protože jsme slušný holky, nebudeme se o zbytku takhle veřejně šířit :-D Ale ten zbytek tam je ;-)

krasny:( :) jsem tak stasna kdyz to ctu-upa jak z toho citis tu love:(:(

12. června 2009 v 2:34 | miska
Svatební instrukce

Milá rodinko (ať už Mašinky či Dostálci), milí kamarádi (ať už s Chotěboří spjatí či nespjatí),
pozvánky na naše svatební veselí k Vám už snad v pořádku doputovaly, teď je čas na několik praktických informací.

(připravte se na opravdu dlouhý spisek, neboť těmi jsou LuTové proslulí!)

Budeme Vás očekávat mezi 10 a 12 hodinou ranní v Libici nad Doubravou (což je víska asi 4 km od Chotěboře), a to na Pilnově statku (http://www.pilnuvstatek.cz/index.html), přesná adresa je Železnohorská 27, Libice nad Doubravou)

http://www.mapy.cz/#x=136028693@y=134739803@z=16@mm=ZP@sa=s@st=s@ssq=%C5%BDeleznohorsk%C3%A1%2027@sss=1@ssp=136015304_134735192_136036088_134751576




Zde se bude odehrávat všechno důležité - dopolední pohoštění, svatební oslava, noční rej i spaní.

Po příjezdu naleznete určitě pobíhající organizátory (poznáte je, jak už víte z oznámení, podle hnědé barvy céček), nejspíše Lucčinu ségru Verču a Milana, jejího ženicha-čekatele. Parkování by mělo být bez problémů na trávě za Pilnovým statkem (Milan vás nanaviguje). Místa na parkovišťátku před statkem ponechejte našim řidičům. Ti, kteří budou spát v pokojích na Pilnově statku (klan Dostálků), se budou moci hned ubytovat (společné záchody a sprchy, povlečení tam je, ručníky si vezmete s sebou). Klan Mašinek se ubytuje separé přímo u Mašů doma, kamarádi si mohou zvolit varianty:

- spacák pod hvězdami
- spacák ve vlastním stanu
- spacák na zemi v jedné z kluboven
- odvoz do Chotě či blízkých vesnic a spánek doma


Jedinou výjimku tvoří těhotní (Zedovi a Ženíškovi - nebo se hlásí ještě někdo?), které laskavě ubytují Bezouškovi v jejich luxusním podkrovním hnízdečku v Chotěboři. Věci si k nim můžete dát už v sobotu dopoledne.


Po příjezdu se domáhejte myrty na své špendlíky s céčky (nezapomenout!!!). Všichni prosím dojeďte nejpozději ve dvanáct, kol půl jedné bude ze statku vyrážet průvod pod vedením mašinkovského velitele, otce svatby. Obřad je na tajném místě, ale nemusíte se bát, zhruba 20-ti minutová procházka vede víceméně po vyasfaltované cestě.

Po obřadu a focení se přesuneme zpátky na Pilnův statek, kde nás kolem čtvrt na tři čeká oběd (z čehož je jasné, že dopolední pohoštění se nevyplatí podcenit!). Vzhledem k tomu, že Pilnův statek není konstruován na moravskou svatbu, zbude místo u stolů v přízemí jen pro klany Dostálků a Mašinek. Kamarádi budou všechno jistit od stolů z prvního patra. Pak bude následovat svatební veselí pod vedením cimbálové kapely do brzkých ranních hodin.

K dispozici budou dva řidiči, kteří budou rozvážet padlé a raněné do jejich pelíšků.

V NEDĚLIi musíme do jedenácti vyklidit ubytovací prostory, tak s tím, prosím, počítejte. K dispozici bude snídaně ve stylu dojíme, co zbylo (když nic nezbude, bude dietka). Potom přijde šance pro fotbalisty (detoxikační kůra). Zhruba od jedenácti hodin bude probíhat na místním travnatém (a hrbolatém) fotbalovém hřišti turnaj malé kopané. Rozlosování hráčů do mužstev asi provedeme na místě podle toho, kdo vůbec bude schopen hrát. Každopádně tedy všichni přibalte kopačky, nějaký vhodný obleček a ty vysoké ponožtičky. O následnou hygienu je samozřejmě postaráno - krásný plechový žlab Vám připomene pionýrské tábory a dobu céček a místní potok je proslaven skvělou vodou hravě odstraňující jakýkoliv zápach. Ženy mohou mezitím pomáhat s úklidem (to je sousto pro feministky!) a dopíjet alkohol. Aby jim to nebylo líto, bude (pravděpodobně) k dispozici i vybavení na kroket a létající talíř - jak se to hraje, ví bůh... (Leni, neboj, nebudeš muset hrát)


Co se týká častých dotazů na oblečení - na obřad a oběd by bylo dobré vzít si něco svátečnějšího (bez nutnosti kravat a vršků od saka), následně si tančete a popíjejte v čemkoli, co vám přijde pohodlné a příjemné. Vysoké podpatky bychom moc nedoporučovali, mohly by se dost bořit do trávy či rozdupat hliněnou podladu ve stodole... Vzhledem k tomu, že letošní červen nepatří k nejteplejším a v hodovací stodole (stodoly na vrchovině většinou nemají ústřední topení) může být i dost kosa, vezměte si s sebou i něco teplejšího (rukavice, šály, kulichy, zimníky…)

A na závěr bychom Vás poprosili, abyste nám VSICHNI potvrdili:
- zda a v jakém počtu přijedete
- Nechotěbořští: zda přijedete autem či vás máme vyzvednout na nádraží (v kolik na nádraží dojedete) Chotěbořští: zda dojdete pěšky (slabá hodinka), či vás hodí někdo od vás, nebo chcete zajistit odvoz námi
- zda je mezi vámi někdo, kdo je a) vegetarián b) kdo chce dětskou porci k obědu c) kdo nechce k přípitku alkohol d) kdo má speciální požadavky, co se jídla týče (diabetici, bezlepková dieta...)
- zda budete potřebovat odvoz do Chotě či jinam (nemusí hlásit rodina Mašinek)
- zda se plánujete zúčastnit nedělního kopání do míčku
...a nezapomeňte si CÉČKA!!!


Těšíme se...

Tom a Lucka

PS: óóójééé, už vidím, jak si z nás za tento email budete tropit žerty, kamarádi...
PSS: Lucko Dostálkovic, prosím, přepošli to Majce a Mirkovi



hele

11. června 2009 v 22:06 | Janča
Hele, už mám po absolvenťákách. Nemám co dělat! Takže kopni do vrtule a ať už tě mám doma!


love you

7. června 2009 v 17:40 | Janinka
Čauky!

Týjo, konečně jsem se dokopala poslat si smsku, abych měla na seznamu neomezenou schránku! To byla doba :-D

Zbláznila jsem se do vaření. Teda, do úplně primitivního jednoduchýho vaření, žádný extra recepty nevyhledávám...


Rozhodla jsem se, že už enbudu tebe ani Lenku zatěžovat Monikou. Stačí, že leze na nervy mně. Nakonec kvůli ní polezu na nervy já vám a budu nahraná. Kdepak, to jí nedovolím!

Tento týden bych smazala. Je toho moc. Písemky a absolvenťáky. Chtěla bych mít na svým absolvenťáku tebe a Lenku. A ani jedna nemůžete. Ale přijdou holky z orchestru =) a mamka, tak aspoň tak =).

Už abych tě měla doma!

můj velkej problém, co nechce odejít: Monika

5. června 2009 v 19:23 | Janča
Vzpomínáš na ten incident, kdy jsem se jí snažila pomoct a pak jsem utrousila něco v tom smyslu, že její boyfriendi nikdy nebyli moc normální, nebo já už přesně nevím a ona se urazila? A druhej den dělala jako by nic?
Zmínila jsem se ti o tom jen krátce tady.
Tak pak jsem na tom byla dost špatně, pořád jsem myslela na to, jak na tom byla špatně, jak bulela a celá se klepala a dělala si ze mě vrbu a nakonec mě seřvala.
A druhej den dělala, jako by nic a chtěla se mnou nakupovat boty.
*
**
***
Tenkrát jsem ze zapřísáhla, že se ní končím. Bylo pár dní volna a pak jsem se s ní nebavila a vlastně na ní byla hnusná a ona pořád nic. Žralo mě to.
Pak přišla ta pravá perla, prohlásila, že jí závidím sex (viz. link). Pak jsem jela s Terkou do ČNB a cestou jsem jí o tom všem vyprávěla a chtěla znát její názor. Měla ho úplně stejný jako já. Prostě to je od Moniky celé psycho.
Mno a teď přichází kámen úrazu. Někdo to slyšel (Monika mi nechtěla říct kdo, ale mně je úplně jasný, kdo jí to vyzvonil) a řekl Monice, že jsem jí dost ošklivě pomlouvala (to má teda Monika dost ošklivej životní příběh, co myslíš? já totiž říkala pravdu).
A Monika s tím na mě dneska vyrukovala. Řekla jsem jí, že jsem Terce vyprávěla, jak strašně mě tehdy naštvala a ona řekla, že by od kamarádky nečekala, že jí řekne něco tak hnusnýho, jako jsem tenkrát řekla já jí (to, jak jsem řekla o jejím psychopatickém příteli, že není normální). A tohle je hnusné psychické vydírání.
Monika by neměla dělat psycholožku. Někoho zabije.
Musím zdrhnou dřív, než se ze mě stane její první oběť.

Milá Miško

2. června 2009 v 17:09 | Janinka